Privilegium o obnově mincovního práva olomouckých biskupů
Zajímavosti
ŽÁDOST OLOMOUCKÉHO BISKUPA
FRANTIŠKA KARDINÁLA DIETRICHSTEINA
K CÍSAŘI RUDOLFU II. O OBNOVU MINCOVNÍHO PRÁVA
Nejjasnější a nejnepřemoženější římský císaři, uherský a český tec.králi, pane, pane můj nejmilostivější !
Na VCM (Vaši císařskou milost) ve vší poníženosti vznáším, kderak předkové moji biskupové olomoučtí, jsouce před lethy statku Podivínského na Moravě ležícího v držení, od slavných pánuov předkuov VCM králuov českých tou milost sobě udělenou měli, že sou na týmž statku Podivínským také minci svou, jakž VCM z příležitejch hodnověrných přípisuov těchž pryvilejí sub litt. A a B /kterejchž sice víc ale na ten čas je před rukama zde nemám/ milostivě vyrozuměti račte, bíti dáti mohli.
Poněvadž pak dotčený statek Podivínský od nemalých časuov od biskupství odcizen, jak k ruce neb moc jiným přišel, skrzevá což předkové moji nepochybně nevědomostí mincování jsou neužívali, z těchž příčin VCM ve vší ponížené poddanosti prosím, že mně a biskupství tomuto Olomouckému tou milost učiniti, takové mincování, které on čas na Podivíně bylo, z milosti a štědroty své císařské a královské zase milostivě dovoliti a na Kroměříž, kdež residenci biskupuov Olomouckých jest, transferirovati račte.
Za kteroužto milost biskupství tomuto udělenou, aby Pan Buoh všemohoucí VCM zde časně na potom i věčná odplata bejti ráčil, Jeho svaté božské milosti já i s potomky svejmi biskupy olomouckými na modlitbách cejch prositi povinen budu. S tím se i s kostelem svejm milostivé ochrany VCM poručena činíce Dat.v městě Brně 28.Novembris A. 1607.
VCM věrně poddaný ponížený kaplan a služebník.
ČESKÝ TEXT LATINSKY PSANÉHO PRIVILEGIA
CÍSAŘE RUDOLFA II.
O OBNOVĚ MINCOVNÍHO PRÁVA OLOMOUCKÝCH BISKUPŮ
My Rudolf Druhý z Boží milosti, volený císař římský vždy vznešený, král německý, uherský, český, chorvatský a slavonský, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, markrabě moravský, vévoda lucemburský a slezský, markrabě lužický atd.
Oznamujeme veškerenstvu i jednotlivcům, aťˇ jsou jakékoliv hodnosti a důstojenství, kteří budou někdy viděti, čísti nebo toto slyšeti.
Nejctihodnějšího v Kristu Otce, pana Františka Svaté církve římské titulu svatého Sylvestra in Campo Martio kněze kardinála z Dietrichsteina, olomouckého biskupa a hraběte české královské kaple, našeho zplnomocněného tajného radu, našeho milovaného přítele a knížete, který získal naši přízeň, obdařila privilegia našich předchůdců slavné paměti, Konráda II., římského krále, a Vladislava, českého krále, jimiž dobrotivou laskavostí povolili právo ražby mincí na hradě Podivíně olomouckým biskupům.
A poněvadž před mnohými lety řečený hrad Podivín byl odcizen od olomouckého biskupství a přišel do pravomoci a držby jiných, byly nám předneseny nejpokornější prosby, abychom totéž potvrzené starobylé právo ražby mincí mocí a milostí ráčili přenésti jinam, a to do Kroměříže, města a residence olomouckých biskupů.
My, pokračujíce ve šlépějích našich předchůdců, k dovršení naší přislíbené přízně a laskavosti, abychom projevili láskyplný vztah ke zmíněné olomoucké církvi, prosbám jmenovaného pana kardinála jakožto vládnoucího biskupa svolujeme a na základě dobře uvážené naší bezpečné znalosti věci, zprostředkované též radou našich věrných, z plnosti moci římského císaře, taktéž jako král český, shora jmenovanému olomouckému biskupství a jeho současné záštitě, řečenému panu kardinálovi Františkovi a všem jeho nástupcům stejné právo ražby zlaté a stříbrné mince, které od našich předchůdců nabyli a dosáhli , nyní znovu z královské štědrosti (ne však jiného způsobu, než toho, který se shoduje zcela v hodnotě, zrnu a stříži s naší císařskou a královskou mincí a jí přesně odpovídá a to pod ztrátou tohoto privilegia) potvrzujeme a schvalujeme a z hradu Podivína d o zmíněného města Kroměříže, residence olomouckých biskupů, přítomnou listinou touže císařskou a královskou autoritou přenášíme a překládáme, chtějíce, aby takto naší autoritou a milostí všichni biskupové jmenované olomoucké církve je bez rušení a jakýchkoliv překážek po věčné časy užívali.
Pročež s plnou vážností ukládáme a nařizujeme veškerenstvu i jednotlivým našim věrným, aby shora řečeného pana kardinála a jeho nástupce, olomoucké biskupy, takovou naší milostí a přízní obdařené, nechali navždy jejich právo užívati, požívati, míti v moci a z něho se těšiti, aby je ve svobodném užívání takové ražby mincí žádným způsobem neobtěžovali, jim bránili nebo je rušili, k nevoli naší i našich nástupců, českých králů, při rušení a bránění pak trest třiceti hřiven ryzího zlata (z nichž polovinu přisuzujeme naší královské pokladně, ostatek pak užitku těch, kteří utrpěli bezpráví a to vždy, kdykoliv bude jednáno proti danému stavu) uložili.
Na hodnověrnost a svědectví jsme milostivě poručili potvrditi tuto listinu připevněním naší císařské a královské pečeti.
Dáno z našeho královského sídla v Praze, pátého dne měsíce ledna, roku tisícího šestistého osmého, naší královské vlády Římské XXXIII, Uherské XXXVI, České rovněž XXXIII.
Na zvláštní příkaz Svatého císařského majestátu
Joannes Mencesius
Rudolphus v.r.
L.S.
LATINSKY PSANÉ PRIVILEGIUM
CÍSAŘE RUDOLFA II.
O OBNOVĚ MINCOVNÍHO PRÁVA OLOMOUCKÝCH BISKUPŮ VYDANÉ 5. LEDNA 1608
Nos Rudolphus Secundus Dei Gratis Electus Romanorum Imperátor Semper Augustu, ac Germania, Hungariae Boemiae Dalmtia Croatiae Slavoniaeque Rex, Archidux Austriae, Dux Burgunidae Marchio Moravice, Lucemburgensis ac Silesiae Dux Lusatiaeq Marchio – c Notum facimus uniuversis et singulius, cuiuscunq, dignitatis – c minentia, quibus praesentium copia udendi, legendi, seu eas audiendi, aliquando facta ferit, Reverndissimum in Christo Patre, D.FRANCISCVM Sanetae Romanae Ecclesiae Tituli Saneti Syluestri in Campo Martio Presbyterium, cardinalem a Dietrichstain, Epsicopum Olomoucensem, et Regiae Cappellae Bohemiae Comitem, Consiliarium nostrum intimii, Amidům et Principem nostrumdilectum, insinuasse nobis, privilegia Diuae memoriam Praedecessorum nostorum, CONRADI II Romanorum, et WLADISLAI Bohemiae Regum quibus potestatem cudendae in Astro Podivin moneta , Episcopis Olomucensibus pia liberalitate indulserunt. Et quoniam compluribus abhinc annis dictum Castrum Podivin ab Episcopatu Olomucensiabalienatum in aliorum jurisdictionem, et possessionem uenit, humilliamas preces nobis obtulisse, ut confirmate eiusumondi cudendae moneta potestate et gratis antiqua eamalio, uidelicet, Cremsirium in Ciuitatem et Residentkám Episcoporum Olomoucensium transfere dignaremus. Nos uestigus Pradecessorum nostrorum insistentens, ad cumulandam nostra de uotions beneuolentiam, affectumq, pietatis in soepedictam Olomucensem Ecclesiam declarandum, precibus praedicti Domini Cardinalis, utopte moderni eiusdem Episcopi elementer annuimus, et ex certa scienta nostra req, prius bene deliberta, interveniente etiam fidelium nostrorum consilio de plenituddine Romanae Imperatoriae potestatis, tanquam rex Bohemiae, supranominato Episcopatui Olomucensi, eiusdemq, pro tempore Praesidi, dicto Domino FRANCISCO Cardinali omnibusq illius suecessoribus eiusmondi moneta aureae et argentae cudendae jus a praedecessoribus nostris habitu met adeptum a nobis vero nunc de nono ex Regali munificentia (non tamen alia katione, quam ut in valore, grano et valvatione cummoneta nostra imperiálu et regia ex aequo conveniat, et eidem iustissimae ad amussim sub amisione eiusdempriuilegii respondent) confirmatum et approbatum ex astro Podovin in praesatam ciuitatem Cremsirium, Residentkám Episcoporum Olomucensium, tenore praesentis diplomatis eadem authoritate Caesarea et Regia transportamus volentes ut eiusmodi nostra propensione et gratis universi nominatae ecclesiae Olomucensis episcopi sine inerpellatione et impedimento cuius perpetuis temporibus perfruantur. Suapropter mandamus serio, et praecipimus uniuersiae ac singulis fidelibus nostris, cuiscunq status, ordinis, gradus, praeminentiae aut conditionis existant, ut soepedictum Dominum Cardinalem et Successores euis Episcopos Olomucenses tali nostra gratis et praero, gratiua in perpetuum uti, frui, potiriet gaunere financ, nec eosi in libero eiusdem moneta cudendi usu ullo modo molestent, turbent aut impediant uel etiam ab alijs sub indignatione nastra et Successorum nostrorum Regum Bohemiae idignatione et poena triginta marcarum auri puri (quarum medietatem fisco nostro Regali, reliquum uero iniuriam passorum usibus, toties quoties contra faktum ferit, irremissibiliter applicandam adiudicamus) turbaci inipediriue permittant. In quorum fidem et testimonium praesentes fieri sigiliq nostri Caesarei et Regii appensione communiri iussimus Datas ex Regali nostra Praga, quinta die Mensis Ianuarii Anno millesimo sexcentesimo octauo Regnorum uero nostrorum Roman..XXXIII, Hungarici XXXVI, Bohemici itidem XXXIII.
Ad mandátům Sacrae
Caes Maes tis
Proprium
Joann Mencesius
